DIASTÁZA

S pojmy diastáza a rozestup břišních svalů jsou nejčastěji spojovány ženy, u kterých v rámci těhotenství dochází k namáhání břišní stěny. Mnoho rodičů si pak také všimne stříšky na bříšku u svých dětí, případně na rehabilitaci pošle dítě pediatr, který v rámci poradny provede podrobnější vyšetření. Mohlo by se zdát, že tento problém není výrazněji řešen u mužského pohlaví? Znamená to tedy, že se tento problém mužů netýká?

Pojmy rozestup břišních svalů a diastáza se pojí s přímým břišním svalem (musculus rectus abdominis).

rectus abdominis – přímý břišní sval tvoří dva pruhy jdoucí od hrudní kosti až na pánev, uprostřed jsou spojeny pomocí vaziva (linea alba). Pokud dojde k oslabení, méněcennosti vaziva, dvě poloviny svalů nejsou drženy přímo u sebe. Do zhruba dvou centimetrů hovoříme o rozestupu, závažnější porucha /rozestup, mezera mezi svaly se nazývá diastáza. Rozestoupení (mezeru) můžeme nacházet nad pupkem, pod pupkem, v celé délce svalu, v oblasti pupku je někdy spojen i s pupeční kýlou.

Co tyto pojmy vlastně znamenají?

Rozestup – díky vazivu se při zvětšování břišní oblasti může sval oddalovat, břicho zvětšovat, typické pro těhotenství, po porodu by se mělo samo vrátit zpět, můžeme vidět u nadměrného přibírání
Diastáza – nefunkčnost vaziva, po rozestupu se nevrátí zpět, zůstává mezera větší než dva cm

U žen spojováno s těhotenstvím, u dětí s neideálním psychomotorickým vývojem. U mužů se často nezmiňuje, ale poté můžeme vidět nejrůznější fotky, které jsou na sociálních sítích dávány za vzor vypracovaného břicha, kde můžeme vidět velký rozestup. Souvisí s neideálním cvičebním tréninkem, cvičením neideálních cviků bez aktivace ostatních (hlubokých) břišních svalů. Vznikají a prohlubují se svalové dysbalance, přetížení, které jsou pak pro tělo příliš.

S diastázou se můžeme setkat již u nejmenších dětí. Tato skutečnost může vést k opoždění psychomotorického vývoje a nesprávnému zapojení svalů, dále nedojde k ideálnímu stažení linea alba (vazivový pruh mezi přímými břišními svaly) a zapojení bránice a svalů bříška.

Pokud je diastáza neřešená a přetrvává do staršího věku dítěte, neideální aktivace trupu a břišních svalů pak souvisí s dalšími pohybovými problémy, jakými jsou valgózní kotníky, poruchy klenby nohy, vadné držení těla, zkrácení a oslabení svalů, nekvalitní pohybové stereotypy.

U dětí s diastázou podporujeme různorodý pohyb, lezení, přelézání. Využíváme nejrůznější balanční pomůcky a míče. Břišní svaly lze podpořit také nalepením tejpu. Při závažnějším problému je vhodné navštívit fyzioterapeuta a zařadit cílené cvičení.

Jak na to břicho aneb vhodné cviky

Neustále na nás útočí fotky nebo videa, jak správně cvičit. V dnešní době si každý může udělat jakýkoliv kurz, a na sociálních sítích „radit“ ostatním, ukazovat své proměny atd. To, co pomůže jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Každý jsme individuální osobnost, máme svoje limity, zdravotní omezení.

Ne vše, co ale vidíme, je tak růžové, jak se zdá. A ne vše, co se někde doporučuje je správné. I v dnešní době můžete na webu najít „rady“, jak nejlépe posilovat břicho. Když ale čtete dál, vidíte cviky jako zkracovačky, sklapovačky atd. Takto by si nikdo z nás ničit tělo neměl!

Vhodnější a žádoucí variantou a alternativou je komplexní aktivace hlubokého stabilizačního systému, optimalizace práce bránice a pánevního dna. Cvičit lze v mnoha pozicích, s pomůckami i bez. Pozice vychází z vývojové kineziologie, kdy pozorujeme, jak se hýbou děti. Cvičení je zaměřeno na správné využití nitrobřišního tlaku. Pokud cvičení provádíte správně i nenápadný cvik Vám dá docela zabrat. Pokud chceme správně aktivovat tuto oblast, je vhodné nechat si zkontrolovat svůj tělesný stav fyzioterapeutem či pohybovým specialistou, který doporučí vhodné cviky.

Vhodné pomůcky