PATNÍ OSTRUHA
Vznik patní ostruhy
Patní ostruha vzniká přetěžováním lýtkového svalu (m. triceps surae), Achillovy šlachy, plantární aponeurózy, vazů a burz na plosce. Jedná se kostěný výrůstek, který se vnořuje do měkkých tkání v oblasti paty. Projevuje se bolestí při prvním ranním došlápnutí nebo bolestí při prudkém došlapu. Je potřeba si uvědomit, že patní ostruha nevznikne ze dne na den, ke vzniku dochází dlouhotrvajícím přetěžováním, jednostrannou zátěží a mikrotraumatizací.
To vše poté vede k rozvoji funkčních a morfologických změn. Tyto změny zhoršují komfort pohybu a mohou vést k narušení integrity organismu. Pokud dojde k postižení v oblasti úponu šlach a vzniku zánětlivých změn, jedná se o entezopatie. Šlachy jsou poměrně chudě cévně zásobeny a pracující svaly dále na sebe strhávají i část jejich cévního zásobení. To znamená, že neekonomická práce svalu (přetěžování) celý problém dále zhoršuje. Neekonomická práce svalů tak vede k postižení v oblasti úponu svalových šlach, šlachových pochev a kloubních pouzder.
Příznaky patní ostruhy
Zpočátku dochází ke vzniku úponových bolestí po zátěži. Typickým příznakem je ranní bolest (při prvním došlápnutí) a bolest po prudkém došlapu. Postupně se bolesti zhoršují pohybem a zatížením, doprovází každý krok, až se mohou objevit i bolesti klidové. Postižená oblast se může jevit jako oslabená, ve svalech vznikají bolestivá místa (stažená svalová vlákna tzv. trigger pointy). Daná oblast může být oteklá, začervenalá, teplejší na omak. Pokud nevnímáme signály těla a daný problém neřešíme, může dojít až k vzniku kalcifikací, rozvláknění úponu atd. Jako následek výše popsaného se při vyšetření oblasti nachází postižení měkkých tkání, blokády drobných kloubů nohy, zkrácený lýtkový sval, bolestivé body (trigger pointy) v lýtkovém svalu, zkrácená plantární aponeuróza, blokády v hlezenním kloubu.
Rizikové faktory
Mezi rizikové faktory vzniku patní ostruhy patří dlouhodobá statická zátěž, nevhodná obuv, častá chůze po tvrdém terénu, obezita a plochonoží. Často také nacházíme neideální postavení paty, které vede k neekonomickému přenosu sil při tahu svalů při pohybu. Pokud nefunguje správně nožní klenba, chodidlo je zatěžováno hlavně v oblasti paty, jelikož zátěž není rozložena přes paprsky klenby.
Léčba patní ostruhy
Základním cílem léčby je vyřešení příčiny s prvky fyzioterapie. Využívá se aktivní cvičení zaměřené na korekci stereotypu chůze, nácvik správného došlapu a odvinutí chodidla. Pracuje se se správným nastavením celé dolní končetiny a aktivují se posturální svaly. K výše popsanému využíváme i různé balanční pomůcky, cvičení s míčem nebo overballem. Využívají se mobilizační techniky, uvolnění měkkých tkání, případně masáž chodidla. K odlehčení dané oblasti se dá využít kinesiotejpingu.
Podpůrnou léčbou je fyzikální terapie. Důležitý je výběr správné obuvi, případně zvolení vhodné individuálně zkorigované stélky, která nám pomůže uvést patu do správného postavení. Gelové pomůcky vybírejme a používejme s rozmyslem, neboť často patu právě z ideálního postavení pohybem po gelu vychylují. Při vhodné příležitosti nechte nohy volné a projděte se v přírodě naboso. K uvolnění nohou se dají využít také adjustační ponožky. Krajním řešením je operační léčba.
Fyzikální terapie
Fyzikální terapie je využívání různých forem fyzikálních energií k léčbě a prevenci různých poruch převážně pohybového systému. Při léčbě patní ostruhy se využívá zejména terapeutický ultrazvuk, magnetoterapie, laser a rázová vlna.
- Ultrazvuk – patří mezi formy mechanické energie a při správné aplikaci má významné analgetické (bolest snižující) účinky. Využívá se účinku mikromasáže, který vede k výraznému prokrvení tkání s následným zvýšením okysličení, přívodem živin a odplavením nežádoucích škodlivých metabolitů.
- Magnetoterapie – působí protizánětlivě a analgeticky. Aplikací se nastartují regenerační mechanismy v postižené oblasti s cílem zabránit další tvorbě kostěné ostruhy.
- Laser – má biostimulační efekt, urychluje regenerační procesy. Má též analgetický a protizánětlivý efekt. V ošetřené oblasti se zvyšuje prokrvení. Laseroterapie je velmi účinná metoda bez vedlejších nežádoucích účinků.
- Rázová vlna – je silná a zároveň neinvazivní léčebná metoda v léčbě patní ostruhy. Provedené studie vykazují pozitivní účinek aplikace rázové vlny u více než 60 % pacientů. Nejlepší výsledky jsou popisovány při opakované aplikaci (3 až 6 ošetření) v kombinaci se cvičením. Vzniklé kalcifikace jsou rozrušeny a vstřebány cévním a lymfatickým systémem. Po aplikaci dochází k zvýšenému prokrvení ošetřené oblasti, které urychlí hojení. Působením rázové vlny dále dochází ke snížení bolesti.
Každý z nás je však individuální osobnost a může mít s účinkem doplňkové terapie různé zkušenosti.
Operace patní ostruhy
Při operačním zákroku se odstraní patní ostruha a část vazivových struktur v okolí patní kosti. Operaci lze provést artroskopicky, výkon je méně invazivní než původní velký operační řez. Po operaci je nutná chůze s berlemi po dobu 6 týdnů a následné odlehčování. Plné zatížení je možné nejdříve po 3 měsících.
Jaké boty na patní ostruhu?
Jak jsme popsali výše, patní ostruha potřebuje měkký došlap. Na kratší procházku do přírody nebo po zahradě vyrazte klidně naboso nebo v barefootových botách. Stimulace plosky nohy chůzí je vhodná, působí podobně jako masáž.
Do města, do kanceláře, na dlouhou túru, prostě při došlapování na tvrdý povrch je však potřeba zvolit botu s vyšší podrážkou, která dopady tlumí. Samozřejmě hledejte boty ve špičce prostorné a anatomicky tvarované, abyste smáčknutím prstů (a tím deformací plosky nohy) nezatěžovali nevhodně pohybový aparát a zdravotní komplikace nepřesunuli jinam. Vyhněte se ale ultra tenké podešvi.
Pokud nenajdete vhodné kompromisní boty, je řešením vložení silnější stélky do barefootových bot, kde si zachováte ideální proporce obuvi a vložkou přidáte botám tlumící funkci. Doporučujeme konzultovat s fyzioterapeutem vhodnost bot/vložek, případně vám vyrobí stélky na míru.
Vhodné cviky
