VTÁČENÍ ŠPIČEK

Mezi další vadu nohou a chůze, s kterou se můžeme nejen u dětí setkat je tzv. INTOEING neboli vtáčení špiček.

U malých dětí si rodiče často všimnou nadměrného vytáčení nebo vtáčení špiček či nekoordinovaných pohybů při rychlejší chůzi či běhu. Ne vždy se však jedná o problém jen nohy, ale je důležité hledat další souvislosti ve vyšších etážích těla.

Problémem je, že dítě o vtočenou nohu zakopává, při asymetrickém postižení dochází k asymetrickému zatížení těla, nedochází ke správnému zatížení chodidla, dítě zpravidla našlapuje na špičku atd.Přístup k léčbě závisí na tom, zda je porucha strukturální, daná vadným růstem končetin nebo funkční, kdy je problém v pohybové koordinaci a oslabení nebo nesprávném zapojení svalů celého těla.

Pokud se jedná o strukturální vadu je důležité řešit ji s ortopedem.Při funkční poruše a oslabení stabilizačních svalů je důležité správné řešení příčiny a zařazení vhodných prvků rehabilitace.

Je vhodné zařazení cvičení k posílení hlubokého stabilizačního systému, posilování stabilizátorů pánve, centrace kloubů a ovlivnění postavení dolních končetin. Využívá se cvičení ve vývojových pozicích s využitím opor. Mohou se využívat prvky ze speciálních konceptů a fyzioterapeutických technik. Cílíme i na tzv. otužování chodidel. Vždy je základem správné komplexní vyšetření.

Nenechte se uspokojit s názorem, že se to “samo upraví”. Každý nesprávný návyk se pak projeví na pohybovém aparátu. Také byste se neměli spokojit s radou, ať dáte dítěti boty obráceně, jak se říkávalo kdysi dávno. Obrácené boty vtočené špičky opravdu nenapraví, jen budou tlačit na prsty a omezovat jejich funkci.

Důvody proč se mohou vtáčet špičky:

• Vychází z pozice, nastavení kyčle - je nutné sledovat jejich postavení.
• Vychází z pozice, nastavení bérce, tvarové změny bércových kostí, torze tibie, tzv. nohy do O.
• Sedání na paty, přisedá si špičku.
• Porucha citlivost, senzorická dezintegrace, přetrvávající primární reflexy.
• Patologie chodidla, kompenzace hyperpronace zánoží a patní kosti.
• Samotná noha – vrozená vada metatarzus adductus.
• Svalové dysbalance, slabý trup, nestabilní pánev.
• Pokud vtáčí jen v botách – jsou na vině právě boty.
• Sledujeme, zda se děje symetricky nebo asymetricky.

Je důležité rozlišovat, zda je vtáčení špiček při chůzi projevem ortopedické vady nebo problémem špatného nastavení řízení centrální nervové soustavy. Koordinace pohybu se vyvíjí od dvou do 12 let a lze ji ovlivnit pravidelným pohybem a léčebným cvičením pod dohledem fyzioterapeuta. Děti by měly být podporovány v aktivitách jako je lezení po prolézačkách nebo běhání, trénink rovnováhy a koordinace, které posilují svaly a podporují správný pohybový vzor. Dítě by mělo co nejvíc chodit bosky po různých materiálech a předmětech, které dráždí chodidlo, aby mozek dostal dostatek informací a aktivoval správné svaly. K tomu jsou vhodné venkovní barefoot chodníky nebo právě ortopedické koberečky.

Při řešení této diagnózy je důležitý komplexní přístup. Je zde souvislost s oslabením středu těla, nedokonalým držením trupu, oslabením svalů pánve, a tím pádem i nesprávným postavením dolních končetin. 

Vhodné cviky při špatném nastavení kyčlí

Holub/šikmý sed

Výchozí pozice: posadíme se do šikmého sedu (jedna dolní končetina směřuje před tělo, druhá vzad), horní končetiny můžeme rozpažit a udělat tak křídla.

Pohyb: přes aktivaci trupu a opření a práci dolních končetin zvedáme tělo vzhůru, jako když vyletí holub do oblak, pohyb je kontrolovaný, dostaneme se do napřímení, a poté pomalu opět klesáme zpět, pohyb nahoru i dolů je od začátku do konce kontrolovaný. 

Udržení osy DKK -  Lyžař

Výchozí pozice: postavíme se a chodidla si dáme na šíři kyčlí, špičky směřují vpřed, lehce pokrčíme kolena.

Pohyb: s lehkým pokrčením kolen dostaneme dolní končetiny do správné osy, kolena se nesbíhají k sobě, pokud máte tuto tendenci, lehce vytočíme kolena od sebe (záleží na míře vbočení) a držíme tak, jako když jede lyžař rychle z kopce, nebrzdíme, nedáváme kolena k sobě. 

Pokud je problém s větší varozitou bércových kostí, pozor na nevhodný sed/skládání špiček pod sebe 

Nezapomeňte se podívat, jak sedí vaše dítě. Pokud často dává nožky pod sebe a přisedává si špičku, může dojít k tvarování kostí bérce a držení nožky do vtočení, které se pak ukáže ve vzpřímené pozici, ve stoji, pokud takto dítě sedá, lepší držení je při sedu na patách chodidlo v ose bérce, případně šikmý, turecký či přímý sed.

Pokud máte citlivá chodidla nebo nosíte pořád boty či ponožky je vhodné chodidla otužovat/stimulovat

Výchozí pozice: nachystáme si nejrůznější věci (míčky, bodlinkáče, kamínky, plyšáky, kostičky, větvičky, autíčka...)

Pohyb: vsedě či ve stoji necháme věci po nožkách přejíždět, přikládat je, šlapat na ně, zajišťujeme citlivost chodidel. Všechny věci, na které ruce bez problému sahají, by měly i nohy tolerovat.

Vhodné cviky na oslabený střed těla

Želva

Výchozí pozice: vkleče na čtyřech si srovnáme ruce pod ramena a kolena pod kyčle. Na záda si položíme např. jóga blok, knížku, polštářek atd tak jako má želva krunýř.

Pohyb: lezeme po čtyřech, kontrolovaně a koordinovaně, aby nám krunýř nespadl.

Rak

Výchozí pozice: posadíme se s pokrčenými dolními končetinami a horní končetiny si opřeme za tělem. Pro ztížení cviku si můžeme na břicho položit např. polštář, knížku, overball atd.

Pohyb: zvedneme zadek od podložky a vydáme se pomalu do prostoru tak, že jdeme pozadu jako rak. Pokud máte těžší variantu a vezete náklad, ten nesmí spadnout.

Úklid hraček

Výchozí pozice: sed se spojenými chodidly, nachystáme nejrůznější věci k úklidu.

Pohyb: pomocí chodidel sbíráme rozházené věci/hračky a uklízíme je do připravené krabice.